close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

11.Sen

7. března 2009 v 23:16 | Irilin |  Příběhy: Střípky naděje
V Eversong Wood, ke konci dne si teplý vánek pohrává s lístky stromů a paprsky zapadajícího slunce dávají krajině tak spokojený nádech. Po celodením, vysilujícím tréninku není možné odolat pokušení, aspoň na chvíly neusednout pod strom a neodpočinout si.
Einaradinovy se pomalu zavírají oči, všude je klid a je mu dobře. Všechny jeho smysly začíná obklopovat blahodárná tma, až převládne a Einaradin spí tvrdým spánkem.
Vidí postavu skrčenou uprostřed tmy, jen u ní se dochovaly zbytky světla. Pomalu se přibližuje a poznává ženu, noční elfku, "Irilin!" Vykřikne, ale jeho hlas zanikne v tmě kolem. Irilin se nehýbe, rozeběhne se, jenže zůstává na místě. Pokusí se aspoň nabrat všechnu svou energii a vyslat myšlenku k postavě. Irilin pomalu zvedá hlavu rozhlíží se. "Kdo je tu?" Zní s tmy naokolo. Irilin se zadívá na opačnou ztranu než stojí on, pohlédne také a uvidí svou siluetu. Irilin postavu zkoumá, ale neuspěla, "Kdo jsi?" Najednou se všechno změnilo tmu rychle vystřídaly obrazy, spousty obrazů neustále se měnících, křik, pláč, ticho, smích a plno pocitů mu útočilo na srdce. Všechno se to změnilo tak rychle, že padl ochromeně na kolena, potom zatnul zuby a soustředil se na obrazy. Poznal na nich sebe, Irili a místa kde byli, pak Elfkam, lidi, dům kolem něj se odehrávolo spousta Irilininých vzpomínek. Když uviděl plačící Irili v náručí Elfkama přepadl ho osten žárlivosti, pak následovala Irilin v poušti vzpomínka doprovázející hluboký smutek a žal.
Pak se Obrazy postupně začaly sjednocovat, až se ocitl uprostřed pouště Tanaris. Viděl Irilin opět s Elfkamem, Elfkam se chystal obětovat a Irilin byla nesmírně smutná z další ztráty. Pak se to stalo Elfkam skočil a dopadl mrtvý do písku, Irilin propukla v usedavý pláč "Ne!, neeeee!" najednou se kolem začala stahovat temnota a on jako by viděl zbytky pouště Iriliníma očima, tma houstla a ona se vzdalovala. "Ano, Jdu za vámi, Einaradine!" Znělo opět všude naokolo a pak už byla jen tma a ticho. Zkoušel křičet utíkat, ale nevyděl ani neslyšel.
S trhnutím se posadil, byl opět v Eversong woods pod stromem. Sen? pomyslel si. Byl to opravdu jen sen, nebo vidina? Ne! je to znamení a já zatím pujdu začnu hledat Irilin, nemůže být pozdě, ona tam je!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama