V Eversong Wood, ke konci dne si teplý vánek pohrává s lístky stromů a paprsky zapadajícího slunce dávají krajině tak spokojený nádech. Po celodením, vysilujícím tréninku není možné odolat pokušení, aspoň na chvíly neusednout pod strom a neodpočinout si.
Einaradinovy se pomalu zavírají oči, všude je klid a je mu dobře. Všechny jeho smysly začíná obklopovat blahodárná tma, až převládne a Einaradin spí tvrdým spánkem.
Vidí postavu skrčenou uprostřed tmy, jen u ní se dochovaly zbytky světla. Pomalu se přibližuje a poznává ženu, noční elfku, "Irilin!" Vykřikne, ale jeho hlas zanikne v tmě kolem. Irilin se nehýbe, rozeběhne se, jenže zůstává na místě. Pokusí se aspoň nabrat všechnu svou energii a vyslat myšlenku k postavě. Irilin pomalu zvedá hlavu rozhlíží se. "Kdo je tu?" Zní s tmy naokolo. Irilin se zadívá na opačnou ztranu než stojí on, pohlédne také a uvidí svou siluetu. Irilin postavu zkoumá, ale neuspěla, "Kdo jsi?" Najednou se všechno změnilo tmu rychle vystřídaly obrazy, spousty obrazů neustále se měnících, křik, pláč, ticho, smích a plno pocitů mu útočilo na srdce. Všechno se to změnilo tak rychle, že padl ochromeně na kolena, potom zatnul zuby a soustředil se na obrazy. Poznal na nich sebe, Irili a místa kde byli, pak Elfkam, lidi, dům kolem něj se odehrávolo spousta Irilininých vzpomínek. Když uviděl plačící Irili v náručí Elfkama přepadl ho osten žárlivosti, pak následovala Irilin v poušti vzpomínka doprovázející hluboký smutek a žal.
Pak se Obrazy postupně začaly sjednocovat, až se ocitl uprostřed pouště Tanaris. Viděl Irilin opět s Elfkamem, Elfkam se chystal obětovat a Irilin byla nesmírně smutná z další ztráty. Pak se to stalo Elfkam skočil a dopadl mrtvý do písku, Irilin propukla v usedavý pláč "Ne!, neeeee!" najednou se kolem začala stahovat temnota a on jako by viděl zbytky pouště Iriliníma očima, tma houstla a ona se vzdalovala. "Ano, Jdu za vámi, Einaradine!" Znělo opět všude naokolo a pak už byla jen tma a ticho. Zkoušel křičet utíkat, ale nevyděl ani neslyšel.
S trhnutím se posadil, byl opět v Eversong woods pod stromem. Sen? pomyslel si. Byl to opravdu jen sen, nebo vidina? Ne! je to znamení a já zatím pujdu začnu hledat Irilin, nemůže být pozdě, ona tam je!